neděle 12. prosince 2010

Expedice Itálie 2010 - kdy to bouchne? /2/

Dnes is to užijeme, horami k Etně, co nejvýše vyjet na parkoviště a podívat se na kouřící horu a potom dolů na jih, abychom „viděli“ na Afriku.

Jakmile opustíme pořeží tak s nestačíme divit. Sicilie není vůbec vyprahlá země nýbrž naopak,
zelenající se svahy, potoky, široká údolí a pasoucí se krávy. Jen těch skal jsem tam čekal více… První serpentiny prozradily, že se máme na co těšit. Fantasticky kroucené výjezdy a sjezdy se střídaly s železnou pravideností, a tak jsme si i parádně zajezdili, nejen pocestovali. Etnu objíždíme kolem obrovských lávovišť nejméně hodinu než začínáme stoupat. Musí tam být levné pozemky!

Výjezd na Etnu stavěli asi pro Valentina Rossiho jako tréningovku. Jedna zatáčka jako druhá, krásný asfalt a tak nám supersporty mizí v nedohlednu. Parkoviště pod Etnou je zajímavé tím jak je zaseklé do nekonečných lávových polí. Naštěstí tam ještě neleží sníh a my v poklidu klopíme. Dáme kafíčko a už se těšíme na pláž, na Afriku Vyjíždíme a na jeden dech projedeme město Gela a pokračujeme do Luciaty. Po téměř hodině hledání ve tmě nacházíme ideální plácek na pobřeží. Naštěstí nás Grappa neopouští a pánská jízda nabírá na obrátkách… dnes máme za sebou ideálních 340km.

Žádné komentáře:

Okomentovat