Vyjíždíme zpět do vnitrozemí. Našim cílem je jedno z nejkrásnějších údolí Albánie Valbone. Do této oblasti dříve nevedla přímá cesta. Do Fierze se jezdilo trajektem po přehradním jezeře KOMANI, které je svými vysokými útesy jedením z přírodních divů světa. Dál po silnici přes město Barjam Curie do Valbony. Dnes se dostanete do tohoto údolí i osobním vozem po dálnici do Kukéše a odtud po nové asfaltové příhraniční silnici s Kosovem. My jsme vyhledali trasu vnitrozemím vhodnou pro naše endura. Cesty s velkým počtem zatáček a změn profilu nám umožnily vytříbit si způsob a styl jízdy.
Příběh dne: za C je správně.
Na cestách po vnitrozemí Albánie neexistují žádné ukazatele a směrovky. Vždy u nějaké významné křižovatky je umístěn kříž. Ten když přehlédnete?
Přijedete k dalšímu rozcestí. Vydat se cestou A nebo B? Za C je správně a je třeba se vrátit ke křížku. Před tím jste však vyzkoušeli dvě slepá údolí…
Míjíme přehradní nádrž ve Fierze a vjíždíme do 20 km dlouhého údolí Valbone. Nově budovaná široká cesta, zatím prašná, ale upravená grejdry. Občas zahlédneme v řečišti mezi klečí starou úzkou cestu. To byla romantika. Civilizace postoupila až sem.
Vynahrazujeme si to však jízdou řečištěm daleko za konec upravené „autostrády“ až pod samé skály a štíty údolí Valbona. Odtud je to pouze 6 hodin pěšky přes hřeben do Thethu, kde jsme strávili noc předevčírem. Usínáme u malého statku na dně údolí, pozorujeme okolní štíty, na kterých hoří malé požáry vypadající jako jasně zářící hvězdy.
